Zprávy o kryptoměnách se na nás v poslední době valí ze všech stran a stávají se čím dál populárnějšími. Mnoho lidí však stále ještě zcela dobře nechápe, co jsou vlastně ty kryptoměny zač, kde se vzaly a jak vlastně fungují. Našim úkolem je proto seznámit i zbytek široké veřejnosti s novodobým digitálním platidlem a vysvětlit, proč je kolem něj stále tak rušné prostředí.
Co si pod názvem „kryptoměny“ má běžný člověk představit?
Jak už bylo nastíněno v předchozí části, kryptoměna je vlastně digitální platidlo, které je založeno na kryptografii. Existuje pouze v digitální podobě, žádné bankovky nebo mince nejsou. Celý projekt vznikl s cílem zvýšit bezpečnost a transparentnost plateb. Můžeme v podstatě tvrdit, že kryptoměna je digitální forma peněz, která se dá využít k zaplacení v různých obchodech, restauračních zařízeních, barech a dalších podnicích. Systém kryptoměn prostě funguje principu směny zboží za peníze (digitální).
Z technického pohledu můžeme kryptoměny vnímat jako soubor jednotek a nul cirkulujících internetem, elektrony zběsile se pohybující skrze kabely a nebo data na pevných discích nejrůznějších serverů napříč celým světem.
Odkud se vůbec bere hodnota kryptoměn?
Další otázka, nad jejíž odpovědí spoustu z nás bezcílně pátrá. Jak se určuje hodnota kryptoměn, když v podstatě nejsou reálné? V jistém smyslu jsou však kryptoměny daleko reálnějším platidlem než běžné peníze, na které jsme zvyklí. Trendem několika posledních let je totiž ústup klasických bankovek a mincí , které nahrazují platební a kreditní karty. Takže se vlastně užití kryptoměn od našeho nakupování kartou napojenou na běžný bankovní účet příliš neliší.
Nad hodnotou fyzických bankovek a mincí by se dalo dlouze diskutovat. Faktem nicméně zůstává, že přílišné hromadění peněz jak fyzických, tak na bankovních účtech, není zrovna moudré. Tyto peníze totiž vlivem inflace rok od roku ztrácejí svou hodnotu.
Oproti tomu se kryptoměny stávají čím dál více zajímavým investičním nástrojem pro mnohé z nás. Jedná se v podstatě o jakousi formu digitálního zlata, jehož hodnota na trhu sice občas prudce vylétne nebo naopak spadne, nicméně z dlouhodobého hlediska se hodnotová křivka sune stále vzhůru a žádné skutečnosti nenasvědčují, že by se měl růst v dohledné době zarazit.
Pro kryptoměny navíc hovoří i fakt, že třeba Bitcoinů, které byly zároveň úplně první kryptoměnou na trhu, je konečné množství a dál je tedy nelze nijak duplikovat.
Více informací o Bitcoinu, první kryptoměně
První blok Bitcoinu se na světlo světa dostal 3. ledna 2009, k čemuž dopomohla softwarová technologie zvaná Blockchain. Od té chvíle nemůže vůbec nikdo, dokonce ani tvůrci Bitcoinu, měnu ovlivnit, falšovat, kontrolovat nebo například způsobit její inflaci. Jedná se o „živý organismus“, jehož hodnotu určitě pouze samotný trh (protože nikomu nepatří).
Samozřejmě se mohou během doby objevit nápady na jistá vylepšení dané kryptoměny, k jejich zavedení se však musí shodnout celá síť (soft fork). Pokud se síť rozdělí na dva tábory, kde si každý přeje něco jiného, dochází k takzvanému hard forku. To znamená, že od určitého bloku vzniká nová větev s novou kryptoměnou. Za všechny příklady zmiňme Bitcoin Cash nebo Ethereum Classic. Lidé, kteří vlastní privátní klíče s původní kryptoměnou, pak získají v předem stanoveném poměru i mince nové.
Jakým způsobem funguje Bitcoin?
Určitě už jste slyšeli termín „těžba kryptoměn“. Už teď vám musí být jasné, že se rozhodně nejedná o nějaké hornické práce v dolech. Těžba Bitcoinu se skutečně opírá o úplně jiný význam, který si hned vysvětlíme.
Představte si rozsáhlou síť, která z Bitcoinů vytváří skutečné platidlo a zabezpečuje všechny provedené transakce. Síť, která nemá žádný centrální bod, nemá zároveň ani žádné slabé místo. Tudíž se v podstatě nedá nijak napadnout.
Tvoří ji obrovské množství počítačů po celém světě, které se jinak nazývají také uzly. Uzly spolu komunikují a společnými silami veritifikují platby a zapisují je do Blockchainu – transparentní účetní knihy. Za tuto svou činnost jsou odměňováni samotnými Bitcoiny. A přesně to se skrývá pod výrazem „těžba“.
Těžba nebyla ve svých prvopočátcích vůbec složitou záležitostí. Na relativně malém počítači se za den dal v pohodě vytěžit jeden celý Bitcoin. Dnes tuto činnost zvládnete pouze se speciálním CPU a přístupem k levné elektřině. Doma už tedy nikdo Bitcoin vytěžit nedokáže. Většina menších těžařů se shlukuje do poolů a místo Bitcoinů těží jiné kryptoměny.
V současnosti se v oběhu vyskytuje už 16,4 miliónů Bitcoinů a jednoho dne by se měl jejich počet zarazit na 21 miliónech, což je strop. Jestli se ke konečnému číslu časem dostaneme ovšem ukáže až čas.
Výsťižné video si pro vás připravil Bitcoinovej Kanál
Bitcoin není jedinou kryptoměnou na trhu
Myšlenka decentralizované digitální měny inspirovala i nespočet dalších skupin, takže Bitcoin dnes není jedinou kryptoměnou, která se na trhu nachází. Mezi největší kryptoměny patří zejména Ripple, jehož systém umožňuje platbu v různých měnách. Svým fungováním by se dal přirovnat k PayPalu. Ripple ovládá společnost s 60 % podílu svých vlastních mincí.
Dále se pak na trhu můžete setkat s kryptoměnami Lithecoin, Ethereum, Monero, Dash, Zcash, Waves atd.
Uvažujete i vy o nákupu kryptoměn? Za zkoušku nic nedáte
Pokud vás informace získané tímto článkem nějakým způsobem zasáhly a už dlouho přemýšlíte o vhodné investici svých peněz, nebojte se svět kryptoměn vyzkoušet. Uvidíte, že Bitcoin ani ostatní nekoušou a nakonec vás určitě mile překvapí. Přejeme tedy mnoho štěstí, budoucí obchodníci!