Blockchain co to vlastně je ? Rok 2009 zaznamenal zrod historicky první kryptoměny (Bitcoinu), která se dostala na internet. Od té doby už tento fenomén posledních let ušel obrovský kus cesty a kromě Bitcoinu se setkáváme s mnoha dalšími kryptoměnami, které na Bitcoin navázaly.
Všechny odnože se však pyšní stejnou základní charakteristikou – nikdo je nemůže vyrobit, falšovat, ovládat nebo vlastnit. Můžete sice namítat, že mince, které jste si zakoupili, vám patří, ovšem tímhle směrem význam předchozí myšlenky nesměruje. Nikdo nemůže vlastnit kryptoměny z pohledu celé sítě. Ta si žije na digitálním poli svým vlastním životem.
Jak je to ale vůbec možné? Vždyť přece každá finanční instituce musí mít nějaký centrální bod, odkud vychází pokyny k regulaci měny v oběhu, ceny, vzhledu bankovek a tak dále. Se zapojením trochy fantazie můžeme říci, že funkci centrální banky v případě Bitcoinů zastává technologie, která se skrývá pod názvem Blockchain. A co si má vlastně laik pod pojmem Blockchain představit? A jak technologie funguje v praxi? Na to bychom vám měli odpovědět v následujících řádcích, takže rozhodně nikam neodcházejte.
Stručné vysvětlení Blockchainu z pohledu wikipedie
Dle definice wikipedie je Blockchain speciální druh distribuované databáze uchovávají neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu z vnější strany, ale také ze strany samotných uzlů peer-to-peer sítě.
Poněkud obsáhlejší vysvětlení Blockchainu z pohledu našeho
Blockchain je skutečně nějaký systém databáze. O databázi z informatiky víme, že se v ní schraňují informace, například názvy a ceny produktů v případě internetových obchodů nebo facebookové statusy v případě sociálních sítí.
V současnosti se hojně využívá model centralizované (nikoli v případě Blockchainu) databáze, což znamená, že máte jedno velké datové centrum, které čítá obrovské množství pevných disků. Vyznačuje se zároveň rychlým připojením, přes které se neustále pohybuje velké množství dat.
Největším problémem tohoto přístupu se stává fakt, že pokud zničíte datové centrum, zničíte i veškerá data samotná. Dnes už ale většina služeb využívá stovky datových centech, tudíž k žádným nepříjemnostem v důsledku výpadku proudu nedojde. Uživatelé budou jednoduchým způsobem přesměrováni jinam. Přesto se však některé problémy spojené s užitím centrální databáze fundamentálně nedají úplně odstranit.
Největší problémy centralizovaných databází
Za prvé musíme zmínit fakt, že systém centralizovaných databází dává přílišnou moc do rukou malé skupiny lidí. Dnešní svět funguje tak, že informace znamenají peníze. Kdo má přístup k informacím, má zároveň o peníze postaráno. Velké společnosti mohou získané informace využít k cílené reklamě, při které budou roboti sledovat vaši internetovou historii a na základě získaných údajů se vás formou reklam snaží zlákat ke koupi věcí, které pravděpodobně nepotřebujete, ale někdy jste se o ně zajímali.
V horším případě jsou informace o vás prodávány světovým vládám, což pak může vést ke špehování. Riziko zneužití informací je tedy poměrně vysoké a je třeba jej brát v potaz.
Jak by vypadal Bitcoin, pokud by jej zabezpečovala centralizovaná síť?
Pokud by funkce Bitcoinu zabezpečovala centralizovaná síť, nelišil by se od klasických fyzických i digitálních peněz, kterými dnes běžně disponujeme. Snad jen v jediném bodu – hodnota Bitcoinu by byla naprosto nulová. Nikdo by v tom případě neuznal Bitcoin jako platidlo, protože by jednoduše nebylo zapotřebí a jeho samotné zajištění by bylo opravdu velice nákladné.
Decentralizovaná síť je řešením kryptoměn
Nyní už se dostáváme k samotné technologii Blockchain, díky které je Bitcoin a dalších 99 % kryptoměn distribuovaných. Tento typ databáze se stará sám o sebe. Neexistuje v ní žádné slabé místo. Žádný bod pro případný útok. Není nikým řízena. Ke svému fungování nepotřebuje obrovská datová centra a velké firmy, které by ji řídily.
Běží totiž na milionech počítačů po celém světě, které vlastní obyčejní lidé těžící kryptoměny. Nazýváme je „minery“.
Pro Blockchain je zabezpečení absolutní prioritou. Veškerá data jsou masivním způsobem šifrována pomocí hashovacího algoritmu. Pokud byste se i vy chtěli stát součástí systému, není nic jednoduššího, než nabídnout část výpočetního výkonu svého počítače.
Pak se vaším úkolem stane hledání nového bloku transakcí, kdy musíte nejdříve zjistit jeho hash. K tomu využijete svůj počítač a budete se pokoušet zadávat různé kombinace. Pokud se vám jako prvnímu povede trefit hash, čeká na vás odměna.
Blockchain Bitcoinu je navržen tak, aby hledání jednoho bloku trvalo jen nějakých 10 minut. Obtížnost těžby se samozřejmě zvýší i s příchodem dalších minerů. Čili se s příchodem dalšího výpočetního výkonu nezvyšuje rychlost sítě, jen roste její objem.
A co co že je ten blok vlastně dobrý? Obsahuje totiž transakce. Každá uzel sítě po vytěžení bloku tyto provedené transakce zkontroluje a pokud je vše v pořádku (všechny transakce jsou validní), blok se připojí k nejdelšímu řetězci. Odtud vznikl samotný název – Blockchain.