Co je to staking kryptoměn? A vyplatí se vůbec?

Ještě donedávna znělo v kryptoměnové komunitě především jedno slovo, a to „těžení“. S nástupem protokolu Proof of Stake (PoS) se vše změnilo a nově je v kurzu staking. Jak funguje? A měli byste se do něj vůbec pouštět?

Co je to staking?

Staking neboli stakování představuje proces, kdy jsou držitelé kryptoměn odměňováni za uložení coinů do zástavy na předem stanovené období. Tito držitelé si mohou vybrat mezi tím, zda se stanou validátory nebo delegátory. Následně jsou jim pravidelně vypláceny odměny v kryptoměnách. Kromě nich jim mohou být poskytnuty i určité výhody.

Podmínky stakování nemusí být u všech kryptoměn stejné. Každá platforma, nebo lépe blockchain, si totiž stanovuje vlastní pravidla, za kterých je staking možné provést. Nejčastěji se setkáte s omezením v podobě minimální výše uložené částky a doby, po kterou svůj podíl nesmíte vybrat. Lze tedy říct, že si staking můžete představit jako obdobu termínovaného vkladu, kam vkládáte své kryptoměny a za ně následně inkasujete úroky.

Jaký je rozdíl mezi těžením a stakováním?

Takzvané těžení je možné provádět pouze u kryptoměn, které využívají protokol Proof of Work (PoW). Mezi ně se řadí například Bitcoin, Litecoin nebo Monero. V tomto případě musí těžaři využívat specializovaný hardware, s jehož pomocí dokážou vyřešit komplikovaný matematický problém.

Kdo ho vyřeší jako první má právo vytěžit daný blok, za což dostane odměnu. Těžení je často vytýkána jeho energetická náročnost, která je trnem v oku většině ekologických aktivistů. Navíc se nejedná o zrovna levnou záležitost, kvůli čemuž může těžit jen omezené množství uživatelů.

Tento problém se snaží vyřešit nový protokol Proof of Stake (PoS). U něj jsou těžaři nahrazeni validátory, kteří ověřují jednotlivé transakce. Validátoři jsou protokolem vybíráni náhodně, přičemž jsou často podporováni hlavně uživatelé s nejvyššími podíly. I k stakování je však nutný výkonný počítač a pořádná dávka trpělivosti.

Se stakingem se například setkáte u těchto kryptoměn:

Staking je možné dělit na dva druhy, a to on-chain a off-chain. První typ označuje proces, kdy je staking prováděn přímo na jednom z blockchainů. Naopak off-chain je určený pro stakování kryptoměn, které k tomu nejsou určené. Na některých burzách tak můžete narazit na nabídku stakování Bitcoinu, který v reálu využívá PoW.

Jak staking funguje?

Staking je možné provádět dvěma způsoby. Tím prvním je uložení kryptoměn na určitou dobu do zástavy, čímž se stanete validátorem (pouze pokud uložíte stanovený minimální vklad). Pokud nebudete pilně plnit funkci validátora, budou vám účtovány sankce, což může vyústit i v to, že o svůj podíl přijdete.

Druhým způsobem je nabytí statutu delegátora poté, co zainvestujete část svých kryptoměn do jednoho ze staking poolů. Ve zkratce řečeno, tak poskytnete validátorovi dostatek prostředků na to, aby měl vyšší šanci na zapisování bloků do blockchainu. Každý vlastník staking poolu si ale může stanovit vlastní podmínky, za kterých vás do poolů přibere.

Jak se stakingem začít?

Pokud se rozhodnete začít stakovat, máte na výběr hned několik způsobů, jak to provést. Prvním z nich je staking na jedné z kryptoměnových burz, kde jednoduše přepošlete vklad na stakingový účet a máte hotovo. Tuto funkci nabízí například Binance nebo Crypto.com, kde jsou i další výhody jako cashback, atd. (podrobnou recenzi a návod najdete zde). Podobnou alternativou jsou kryptoměnové peněženky, které však musí být ke stakingu přizpůsobené. Nakonec je možné využít i služeb některých dApps, jako je Astar nebo Aave.

Vyplatí se do stakingu zapojit?

Otázkou zůstává, zda se do stakingu vyplatí vůbec zapojit. Obecně lze říct, že vhodný je především pro uživatele s vysokými podíly, díky kterým mohou na odměnách vydělat i nemalé částky. Pro uživatele je ale stěžejní rozhodnout se, jakou funkci budou v blockchainu zastávat.

Pro začínající uživatele je nepochybně vhodnější role delegátora, kdy mohou bezstarostně investovat do staking poolu. Ve své podstatě je možné staking brát jako investici, ze které budete generovat pravidelný pasivní příjem. Zákony složeného úročení pracují pro Vás, ale nemůžete očekávat, že z vás stakování udělá milionáře pokud už jím nejste (nebo nejste hodně blízko). Nicméně v dnešní době vzrůstající inflace a vkladů úročených (v nejlepším případě) okolo dvou procent to může být zajímavá možnost jak své peníze zůročit. Na následujícím obrázku je vidět staking pool, který v době psaní tohoto článku nabízí burza Binance.

Binance staking 1

Roční procenta jsou bezpochyby atraktivní, ale je nutné mít napaměti, že tu platí stejná rizika jako u nákupu kryptoměn jako takových a navíc mohou být stakované prostředky méně likvidní díky stanovenému počtu dní, po které je nutné stakovat (na obrázku nahoře sloupec Duration days). V případě některých burz je ale možné stakování ukončit dříve a díky dennímu připisování úroků získat alespoň úročení za danou dobu.

Další relativní výhodou stakingu je, že začínajícího investora do jisté míry chrání před sebou samým – díky tomu, že prostředky nejsou po dobu stakování k dispozici na trading, je to vlastně nástroj podporující držení místo častých nákupů a prodejů ať už v důsledku FOMO nebo nenadálého růstu nebo poklesu měny.

Závěrem

Pro běžného investora může být stakování atraktivní ať už jako diverzifikace, pasivní příjem, relativně jisté úročení vkladu nebo ochrana před impulzivním tradingem. Na druhé straně je třeba mít na paměti, že prostředky nemusí být po dobu stakingu k dispozici a je třeba opatrnost jako při běžném tradingu kryptoměn.